Hubnutí- zdravě jen běžnými potravinami

Ahojte Kačko a Jano , hubnu si na Eviných jídelníčcích a postupu (na rozdíl od jiných ) už hrozně dlouho od 24.1.2010 začala jsem na 87,2 kg dneska mám 73,6kg . Někdo urcítě řekne ,že na tu dobu nic moc ,ale mě to stačí . vím proč to nejde rychleji . Já jsem lenoch a necvičím . Eva pořád zdůrazňuje ,že si to máte nejdřív srovnat v hlavě . TAK TO UDĚLEJTE a nevymlouvejte se a ta rada . nejdřív hlava pak ten zbytek a že se to občas zvrtne . nenabádám vás k častému selhávání ,ale s jídelníčkem máte tu jistotu ,že vás vrátí na správnou cestu ,když se ho budete držet . Není třeba lámat rekordy ,ale je třeba mít cíl a pokud je to zhubnutí tak jděte směrem k cíli . držím palce

Dobry den, zdravim a muzu Vam rict, ze jsem na tom uplne stejne. Take se to na me nahrnulo, proste kdyz se neco ma pokazit, tak se pokazi a to jsem to napsala jeste slusne, hahaha. Nekdy proste prijde zlomove obdobi a my s tim nic neudelame:((
V zivote nemame nic jisteho - to jsem si myslela do te doby, nez jsem poznala pani Evu a jeji jidelnicky. Ted vim, ze i kdyz porusim a pote najedu nanovo, tak to vzdy zabere a jedu dal. A to je paaani Jistota s velkym J a od toho se da uz pekne odrazit smerem k pozitivite, i kdyz kolem me zrovna zuri bourka nestesti a smuly:))
Ja jsem si prosla stejnymi pocity jako Vy, ze selhavam a ze nic nema cenu - ale pak jsem si uvedomila, ze je to velka pitomost stale se za neco kritizovat a odsuzovat, ze tohle proste nikam nevede a zbytecne nas to brzdi. Vzdyt kdo by me mel mit rad, kdyz ne ja sama sebe, ze?
Nerikam, ze se primo chvalim, kdyz porusim jidelnicek, to zase ne, ale snazim se byt na sebe hodna. Vim, ze kdybych vse do puntiku dodrzovala, slo by to dolu rychle, ale jsme fakt jenom lidi a ne stroje bez citu a pocitu, ktere nas stale ovlivnuji a telicko na ne pak nalezite reaguje:))
Ja si to v hlave davala dohromady rok, postupne samo od sebe prislo to, ze jsem prestala jist v posteli u televize; prezirat se kilovymi porcemi; zacala jsem pravidelne cvicit - proste pro nekoho to chce delat krok po krucku, hlavne si nenasilne urcit priority a telicko se postupne prizpusobi.
Podivejte na me, dost hubnulek tady pise, ze se boji Vanoc a hodovani s tim spojeneho - pred rokem jsem na tom byla stejne a dnes??? - vecer odjizdim po roce do Cech a vite, co jsem rekla mamce, ze chci aby na me doma v lednici cekalo? - kysane zeli, protoze tady ho nemuzu sehnat. Zadne vyvarovane dobroty, jen jsem si vzpomela na zeli, hahaha.
Takze se nebojte, vsak Vas pani Evicka a jeji styl zivota take dostane!!!:))
A jestli mate strach z Vanoc, tak se vybodnete na vycitky, protoze ty Vam pak otravi cele Vanoce. Radim si je uzit, jak se na ne momentalne citite a od Noveho roku hezky polehoucku zacit a chvalit se za kazde kilicko dolu a chvalit a chvalit a mit se moooc rada za kazdy pokrok, ktereho docilite:))
A uvidite, ze pristi Vanoce uz budete brat uplne jinak a jidlo a pochoutky jiz budou pro Vas druhorade, jako nyni mne:))
Tak preji mnoho uspechu....

Moc děkuji za krásnou odpověď a rady

Tak to sme na tom podobne, taky prijedu na Vanoce do Cech a uz se nemuzu dockat domaciho kysaneho zelicka, hihi. Tady to totiz taky neni ono :-) Mam ale v umyslu zkusit jeden recept od p. Evy na kysane zeli do sklenicek, tak jsem zvedava. Nezkousel jste to nekdo? To Kacka P2: Jinak co se tyce vaseho hubnuti a vycitek...chapu, ze pokazdy to neni snadny, ale jak radi p. Eva a ostatni: nema cenu se trestat, tim nic nevyresite, proste se stalo, cas nevratite, musite jet dal jen tentokrat s poucenou. Pro me je asi nejvetsi pohon (krom pekne postavy) zdravy telicko. Sice mi je jenom 23 let, ale bohuzel v rodine mame nejaky nemoce a tak, tak se tomu chci co nejdele vyvarovat. Jsem clovek, kterej se ma rad a chce tu byt co nejdele. Zjistila jsem ale, ze proto clovek musi neco delat a tak jsem zakrocila a zacla jednat. Nemoci a dalsi zdravotni potize jsou pro me strasakem. Clovek ale nad tim asi zacne premyslet az kdyz se neco stane, nee primo treba jemu, ale jeho nejblizsim...
Pevne verim, ze brzy v sobe najdete jistotu a odhodlani. Preji hodne uspechu!

Jeste jedna vec: musite zacit myslet pozitivne!!! Jinak to opravdu nepujde. DOPORUCUJI JEDEN FILM PRO DETI: Kung fu Panda. Nadhernej pribeh plnej pravdy! :-)

milá Katko,
pro mne je ten "boj" v hlavě taky nejtěžší. nejvíc mi pomáhá vědomě se programovat na naprostou dobrovolnost. takže když přijde splín, který jsem roky byla zvyklá řešit zajídáním, tak si klidně řeknu: jo, můžu si to dát. můžu být dál tlustá, opravdu můžu. koneckonců lidi mě mít rádi nepřestanou, tlustou nebo hubenou. Ale CHCI TO? vždycky si vzpomenu na ty tuny a tuny čokolád a keksů a chlebů s máslem, které jsem spolykala - jak moc mi pomohly? no, snězení kusu čokolády, to je tak 5 minut požitku, mysl se trochu uklidní. ale je to jen blbech pár minut. pak nastaly hodiny výčitek. ten pocit, jak se tuk+cukr rozlévá tělem, je tak krátkej, a zase přijdou další starosti. zato ten pocit, že TOHLE PŘECE NEJSEM JÁ, že jsem ošklivá, že funím, že mě oblečení škrtí, že ... tak ten tu byl furt, číhal někde v pozadí a občas se vynořil jako palčivá lítostivá myšlenka. takže když mám chvilku, kterou jsem dřív řešila jídlem, tak si v klidu tohle všechno uvážím a v drtivé většině případů převáží chuť jít za štíhlou postavou, protože dospěju k názoru, že nějaký pitomý jídlo přece nebude středobod mýho života. večer se pak POŘÁDNĚ v duchu pochválím, jaká jsem frajerka, že jsem se nenacpala. učím se být na sebe pyšná a mít ze sebe radost, dřív jsem si většinou jenom v duchu nadávala...
na druhou stranu, když už si něco dám, tak fajn, jedu dál, tak co, VŽDYCKY můžu jíst zase zpátky zdravě, vždycky.
mně hodně pomohla pracovat s tím stresem z vlastní postavy kniha Edity Sipeky "Vysoká škola hubnutí". z hlediska jídelníčku mi ale přijde rozhodně lepší vědět jasně, co a jak, jak máme od paní Evy.
Katko, vždycky můžete - vrátit se, rozhodnout se znovu, mít radost.
Držím palce nám všem!
Katka M

Moc děkuji za sebe,i za všechny které tolik moudrých řádků jistě taky povzbudí.. Pustila jsem se znovu do boje, věřím že mi to vydrží a zkusím se odhodlat poslat Evince fotky před a po. Šla jsem dolů o 23Kg..a protože je prostě nutné být na sebe na jednu stranu i trochu tvrdá, mám ještě 15Kg před sebou.. Úspěchy tvoří malé cíle, takže budu vděčná za každé kilečko dole.. Našla jsem si pohyb který mně baví a ten jsem,naštěstí,nevynechala..chodím cvičit na Power Plate.

Všem hodně sil a ještě jednou moc díky ;o)

Kačka P2

Jojo, moudré řádky ze mne padají samy od sebe, ještě kdyby tak padala ta kila :D
Ale vlastně, s vymazleným jídelníčkem paní Evy se tak děje :)
Katko, 23 kg dolů, to jste frajerka! Když šly tamty, tak zbytek půjde taky, to je zákon fyziky.
A vše nejlepší k svátku ;)
Katka M

Ahoj Kačko,

nedá mně to, abych Ti nenapsala...:-) Píšeš, že hledáš sílu a odvahu začít s jídelníčkem. Proč odvahu ? Je to tak snadné a když vidíš ten cíl zhubnutých kilogramů - to je ta největší motivace !!! A ještě Ti pomůže, když si při každém zaváhání, zhřešení nebo chuti to vzdát projedeš fotky zhubnutých a úspěšných dam tady na těch stránkách a to je to největší POVZBUZENÍ !!!! Čtu si na Eviných stránkách každý den a každý den mě motivují víc a víc, věř mi, funguje to ! ZAČNI HNED ! Monika

Moniko rozumím Ti..ikdyž,já už mám dole 23Kg..někdy je v životě tak ouvej že člověk prostě sejde z cesty..ale umění je,když už se kazí co se dá,udržet "aspoň" něco...a mít pocit že je to tak správně. V tom si často vzpomenu na tu naši Evičku.. Po 4dnech už zase ten pocit mám :o)

Pavlíno krásný příspěvek..spousta pravdy.. Máš můj obdiv.

Všem bojovničkám hodně sil přeji.

Kačka

Jo, jo, Evička je strašidlo, že jo? Dneska jde s Ráďou na zumbu a takhle po ránu v zrcardle strašidlo připomíná, ale zdárně to maskuje.

Holky, je možný, že včera, když jsem začala, navážila jsem odpoledne 88.3 kg. Dneska ráno jsem hupla na váhu a 86,9 kg. Nemám si koupit novou váhu? :-)

Milenko, novou váhu nekupujte :-))
Jen je nutné srovnávat váhu vždy ve stejný čas /nejlépe: ráno vyčurat a HNED po tom se vážit!/ Váha odpoledne, či večer je vyšší...
Přeji pěkný den a úspěšné hubnutí!!

tak jsem zvládla dnešní závěrečný zkoušky autoškoly v pohodě! Testy za plnej počet, techniku taky s přehledem. Jízdy dobrý, jen dvakrát špatně dané blinkry, ale nic závažnýho. Teď už jen vyřídit řidičák na magistrátu a pak tradá na silnice ;-D

jo a co se týče příbírání v těhu... Mám navrh zatím jen 200g od váhy co jsem měla před těhu a to bylo 74 kg (fujky) tož to zatím jde ne? ;-D
jídeníčku se sice držím, ale občas mám výkyv :-/ no jsem prostě zlobivka no... snad se to nebude zhoršovat ;-D

na ultrazvuk jdu až 1.12. zatím je všechno v pohodě... ani se necítím těhotně, ale uklidňuju se tím, že každé těhu je jiné...

Já to stále říkám, že jsi šikulka a nyní se zaměř na zdravé papání, abys měla nejen zdravé mimi, ale i pěknou postavičku po všem.

Večer napíši, zda já -skoro babka, zvládnu zumbu, právě na ni s Ráďou valíme.

Evi, zmákneš... :-) Taky jsem byla /jen nesmím stát před zrcadlem - to se bojím sama sebe :-) !! /
Jinak Ivi: VÉÉÉÉLKÁÁÁÁÁ GRATULACE!!

evi díky a zumbu zmáknete zcela jistě. babka nejste ani omylem!

jojo zdravá strava prospěje mě i miminku ;-)

Tak žiji, cvičitelka asi o 25 let mladší než já a osazenstvo mladá děvčata, Radka je o 9 let mladší než já, no a já 45, ale šlo to, v rychlosti nebyl problém, jen dvoje kroky mi moc nešly, tak jsem imitovala kulhavého koně a zapadla jsem dobře. Vydováděla jsem se fajn a už jsme přihlášené na příště, byla to kombinace stepaerobiku a břišních tanců, tak to šlo dobře, obojí jsem dřív dělala. Naštěstí jsme měly obě čelenky a neteklo nám do očí.

no vidíte to ;-D zumba je fajn, člověk ani nemá pocit že cvičí a přitom z něho doslova kape haha ;-D